Od firmy k tvému portfoliu: Jak ve skutečnosti fungují akcie, burza a ETF

Investování dnes zvládneš na pár kliknutí. Za jednoduchou aplikací brokera se ale skrývá celý systém firem, investorů, burza fondů. Pojďme si ho poskládat tak, aby konečně dával smysl.

Autor: Dominika Prejsová

Investování dnes může působit skoro až podezřele jednoduše. Otevřeš aplikaci brokera, vyhledáš Apple, Microsoft nebo ETF na S&P 500, zadáš částku a za chvíli vidíš investici ve svém portfoliu.

Právě tahle jednoduchost ale zakrývá to nejzajímavější.

Co se vlastně odehrálo na pozadí?

Kde se akcie vzala? Od koho ji kupuješ? Dostane tvoje peníze firma? Kdo rozhoduje o tom, kolik akcie právě stojí? Jakou roli má burza a jakou broker? A když místo jedné firmy koupíš ETF na S&P 500, co vlastně skutečně vlastníš?

V aplikaci totiž vidíme jen poslední článek mnohem delšího řetězce. Když si jednotlivé části poskládáme za sebe, svět investování přestane působit jako něco abstraktního, co se „nějak děje v počítači“.

Začněme úplně na začátku.

Všechno začíná u firmy, ne na burze

Za akcií není v první řadě graf, ticker ani číslo v aplikaci. Je za ní skutečná společnost.

Firma vytváří produkty nebo poskytuje služby, získává zákazníky, zaměstnává lidi, generuje tržby a zároveň má náklady. Pokud chce dál růst – třeba vyvinout nový produkt, otevřít továrnu, vstoupit na nový trh nebo koupit konkurenta – potřebuje kapitál.

Část potřebných peněz může získat ze svého podnikání. Může si také půjčit, například prostřednictvím bankovního úvěru nebo dluhopisu. Další možností je získat kapitál od investorů výměnou za podíl ve společnosti.

A právě tady přicházejí na scénu akcie.

Akcie představuje vlastnický podíl ve společnosti. Investor ji může koupit například s očekáváním, že hodnota firmy a tím i tržní cena její akcie v budoucnu poroste, případně že firma bude část zisku rozdělovat akcionářům prostřednictvím dividend. Nic z toho ale není garantované – s vlastnictvím akcie nese investor i podnikatelské a tržní riziko.

To, že vlastníš akcii Applu, samozřejmě neznamená, že ti patří konkrétní stůl v jeho kanceláři nebo několik centimetrů výrobní haly. Vlastníš cenný papír, který představuje tvůj majetkový podíl ve společnosti a práva, která jsou s ním spojená.

Koupíš akcii Apple. Dostane tvoje peníze Apple?

Tady se dostáváme k jednomu z nejzajímavějších rozdílů v celém systému.

Představ si, že si dnes přes brokera koupíš jednu akcii Applu. Logicky by se mohlo zdát, že pošleš peníze Applu a Apple ti za ně dá svou akcii.

Ve většině běžných nákupů to ale funguje jinak.

Abychom pochopily proč, potřebujeme rozlišit primární a sekundární trh.

Na primárním trhu jsou investorům nabízeny nově vydané cenné papíry. Pokud firma vydá nové akcie a investoři je koupí, společnost tím může získat nový kapitál například pro další rozvoj.

Jakmile už ale akcie existují a jsou obchodovatelné, mohou mezi sebou měnit majitele samotní investoři. To je sekundární trh.

A právě tam probíhá velká část běžného obchodování.

Když tedy koupíš již existující akcii Applu, tvoje peníze obvykle nejdou Applu. Na druhé straně obchodu je někdo, kdo danou akcii prodává – například jiný investor nebo profesionální účastník trhu.

Apple u tohoto konkrétního nákupu vůbec nemusí být.

To možná zní jako technický detail, ve skutečnosti ale vysvětluje jednu z nejdůležitějších funkcí finančního trhu: už jednou vydaná akcie může dál měnit majitele, aniž by ji firma musela při každém nákupu znovu vydávat.

Když firma cenu neurčuje, kdo tedy ano?

Další logická otázka zní: kdo rozhodne, že jedna akcie stojí právě 100, 200 nebo 500 dolarů?

Firma?

Broker?

Burza?

Ve skutečnosti cenu neurčuje nikdo z nich jednoduchým rozhodnutím typu: „Od dneška bude naše akcie stát 150 dolarů.“

Tržní cena vzniká tím, za kolik jsou účastníci trhu ochotni nakupovat a za kolik jsou jiní ochotni prodávat.

Pokud je o akcii velký zájem a kupující jsou ochotni nabízet stále vyšší ceny, může cena růst. Pokud naopak převažuje ochota prodávat a kupující požadují nižší cenu, může klesat.

Burzu si proto není dobré představovat jako obchod, ve kterém leží akcie s cenovkami. Je to spíš organizovaný trh a infrastruktura, která umožňuje setkávání nákupních a prodejních pokynů.

A právě z jejich střetávání vznikají jednotlivé obchody a tržní cena.

To také vysvětluje, proč se cena akcie může během jediného dne měnit prakticky neustále. Mění se informace, očekávání a především ochota lidí a institucí za danou investici zaplatit určitou cenu.

A proč může cena klesnout po skvělých výsledcích?

Protože trh neoceňuje jen to, co se děje dnes. Neustále se snaží odhadovat budoucnost.

Firma například oznámí rekordní zisk. Na první pohled by tedy měla její akcie růst.

Jenže co když investoři čekali ještě lepší čísla?

To, co objektivně vypadá jako dobrý výsledek, může být ve srovnání s očekáváním zklamáním. A cena může klesnout.

Proto je při sledování finančních trhů užitečné pamatovat si jednu věc:

Trh nereaguje jen na to, co se stalo. Reaguje také na rozdíl mezi realitou a očekáváním.

Broker není burza. Je to tvoje cesta na trh

A teď se konečně dostáváme zpět k aplikaci, ve které celý proces začíná z pohledu běžné investorky.

Broker je prostředník, který ti umožňuje zadávat pokyny a získat přístup na finanční trh.

Když v aplikaci vybereš akcii a odešleš nákupní pokyn, nemáš ve většině případů přímé spojení s burzou. Tvůj pokyn nejprve přijme broker a ten následně řeší, kde a jak bude proveden. Podle konkrétního trhu a způsobu provedení může pokyn směřovat na burzu, jiné obchodní místo nebo například k market makerovi.

Z pohledu investorky to může působit velmi jednoduše:

zadám nákup → investice se objeví v portfoliu

Mezi těmito dvěma body ale existuje několik dalších kroků.

A právě tady začíná část investování, kterou běžná aplikace prakticky vůbec neukazuje: jak broker pokyn zpracuje, kam jej pošle, kdo je na druhé straně obchodu, kdy je obchod skutečně proveden a kdy dochází k jeho finálnímu vypořádání.

To už je další vrstva celého systému.

Co když nechceš vsadit na jednu jedinou firmu?

Dosud jsme sledovaly jednu akcii. Jenže mnoho investorek nechce rozhodovat, jestli bude příštích deset let úspěšnější Apple, Microsoft, Nvidia nebo úplně jiná společnost.

Chtějí investici rozložit mezi větší počet firem.

A právě tady se dostáváme k indexům.

Index je měřítko, které sleduje vývoj určitého „koše“ cenných papírů podle předem stanovených pravidel. Například S&P 500 zahrnuje 500 předních amerických společností a pokrývá zhruba 80 % dostupné tržní kapitalizace amerického trhu.

Důležitá věc ale je:

index není investiční produkt.

S&P 500 si nemůžeš jednoduše koupit. Je to benchmark – pravidla a výpočet, které popisují vývoj určité části trhu. Investor.gov výslovně uvádí, že přímo do tržního indexu investovat nelze.

Když tedy někdo řekne:

„Investuji do S&P 500,“

ve skutečnosti k tomu potřebuje nějaký investiční nástroj.

A jednou z nejčastějších možností je ETF.

ETF není index. A přes ETF nevlastníš 500 firem přímo

ETF – Exchange Traded Fund – je fond, jehož podíly se obchodují na burze. Fond sdružuje peníze investorů a podle své investiční strategie je investuje do portfolia aktiv. Každý podíl ETF představuje investorův podíl na portfoliu daného fondu.

A tady vzniká další velmi rozšířená představa:

„Koupím ETF na S&P 500 a tím vlastním Apple, Microsoft a dalších téměř 500 firem.“

Z hlediska ekonomické expozice je jasné, co tím lidé myslí. Technicky je ale přesnější říct:

vlastníš podíl v ETF fondu.

A samotný fond drží – nebo podle své struktury jiným způsobem získává expozici vůči – portfoliu, které se snaží sledovat vybraný index. Indexové fondy mohou například držet všechny cenné papíry z indexu, jen jejich reprezentativní vzorek nebo v některých případech využívat i deriváty.

Proto je dobré oddělit tři věci, které se v běžné řeči často slévají dohromady:

INDEX

říká, co má být sledováno.

ETF

je konkrétní investiční fond.

TY

kupuješ podíl v ETF.

A právě díky tomu může na jeden index existovat více různých ETF. Mohou sledovat stejný trh, ale lišit se správcem, velikostí, náklady, způsobem replikace, nakládáním s dividendami nebo burzou, na které se obchodují.

Otázka „Chci investovat do S&P 500?“ proto ještě není totéž jako otázka „Které konkrétní ETF na S&P 500 si vyberu?“

Jedno tlačítko. Celý finanční systém.

Když si jednotlivé části poskládáš vedle sebe, investování začne vypadat úplně jinak.

Za akcií stojí reálná firma. Akcie představuje podíl v této společnosti. Již vydané akcie mohou mezi sebou obchodovat investoři na sekundárním trhu. Burza a další obchodní místa vytvářejí infrastrukturu, ve které se jejich pokyny mohou potkávat. Broker ti umožňuje do tohoto systému vstoupit.

A pokud místo jedné společnosti chceš získat expozici vůči většímu portfoliu, můžeš využít například ETF sledující určitý index.

Velmi zjednodušeně tedy:

Když kupuješ akcii:

FIRMA → AKCIE → TRH → BROKER → TY

Když kupuješ indexové ETF:

FIRMY → INDEX → ETF → TRH → BROKER → TY

Moderní technologie celý tento proces schovaly za několik tlačítek. A to je skvělé – investování je díky tomu dostupnější než kdy dřív.

Jednoduchá aplikace ale neznamená, že systém za ní neexistuje. Nemusíš znát každý jeho technický detail. Je ale velký rozdíl mezi pocitem:

„Pošlu někam peníze a v aplikaci se mi objeví nějaké číslo.“

a tím, když víš:

„Rozumím tomu, co kupuji, odkud se to bere a jak jednotlivé části systému spolu souvisí.“

A právě v tom momentě přestane investování působit jako černá skříňka.

Chceš se podívat ještě o úroveň hlouběji?

V tomto článku jsme si poskládaly základní principy. Ve skutečnosti se ale mezi zadáním nákupu a investicí ve tvém portfoliu odehrává ještě několik věcí, které v aplikaci brokera vůbec nevidíš.

V Klubu Investorek najdeš rozšířenou verzi článku, ve které se podíváme například na to:

• co se krok za krokem děje po zadání nákupního pokynu,
• jak vzniká obchod mezi kupujícím a prodávajícím,
• co znamenají bid, ask a spread,
• jaký je rozdíl mezi market a limit pokynem,
• jakou roli mají market makeři,
• kdy je obchod proveden a kdy skutečně vypořádán,
• jak je evidováno vlastnictví investice,
• jak ETF kopíruje svůj index,
• proč se cena ETF nemusí každou sekundu přesně rovnat hodnotě jeho portfolia.

A pokud chceš téma nejen číst, ale skutečně si celý systém projít od začátku do konce, v komunitě najdeš také záznam workshopu Jak fungují burza, akcie a ETF?